Obrazové formáty: fotit do RAW nebo JPG?

Dilema, které už pravděpodobně řešil každý fotograf. A pokud ne, tak vás to dříve či později nemine. Pro někoho je odpověď jednoznačná, mnoho fotografů však v tomto směru více či méně tápe! Jak to tedy je? Pojďme se na celou věc společně podívat.

Mnoho fotografů má většinou v tomto směru zcela jasno a bez dlouhého přemýšlení sebejistě vyhrknou: “No jasně, že do RAWu!”. Ne všichni jsou si však zcela jisti tím, co říkají (zkušenost mnohokrát ověřená praxí – a to nejen v rámci fotografických kurzů). Někteří z nich prostě jen kdesi zaslechli nebo si přečetli, že “ten raw je prostě to pravé”, aniž by zcela chápali souvislosti a všechny klady i zápory. Jenže jak už to tak bývá, svět není černobílou fotografií a kromě odstínů šedé nás obklopuje nespočet dalších barevných odstínů. Stejně je tomu i v případě obrazových formátů. Vše má své místo, záleží jen na tom, co chceme a jaké jsou naše možnosti.

Krásy obrazových formátů

Obrovskou výhodou digitální fotografie jsou také různé formy výstupů. Digitální technologie nabízí mnoho možností (formátů) jak naše digitální data “exportovat”. Každý obrazový formát má svůj smysl a hodí se pro něco jiného. Různé formáty současně zahrnují různé metody zpracování vč nastavení výstupních parametrů. Že je v tom někdy pěkný zmatek je jasné. Tím spíše pro ty z nás, kteří ještě nejsou v daném tématu 100% kovaní. A aby to bylo ještě složitější, tak vedle JPEG a RAW máme ještě další formáty: TIFF, PNG nebo GIF (ale o těch zase někdy jindy). Jak se v tom orientovat a jaký formát je zrovna pro vás tím nejvhodnějším?

JPG / JPEG (Joint Photographic Expert Group)

Je obrazovým standardem, vhodným pro jakýkoli bitmapový (rastrový) obrázek. Jedná se o celosvětově platný a uznávaný formát, který zobrazí každý obrazový prohlížeč i editor, není problém jej vkládat na web nebo posílat mailem. Soubory JPG disponují relativně malým datovým objemem a z pohledu běžných uživatelů poskytují zatím ještě stále ten nejlepší poměr kvality / velikosti. Co se týče fotografů, grafiků a všech, kdo pracují s obrazem, hovoříme o hotovém snímku, který lze bez problémů rovnou použít pro prezentace, sdílení nebo tisk. Navíc, současné digitální fotoaparáty jsou vybaveny množstvím interních (softwarových) filtrů a každou fotografii už rovnou více či méně upravují. Mezi běžné softwarové foto filtry přímo ve fotoaparátu patří: portrét, krajina, neutrální, živé barvy atd.

Nevýhody formátu JPEG

Nevýhodou JPG formátu je ztrátovost a omezený barevný rozsah (gamut). Mějte vždy na paměti, že během (pře)ukládání JPG je obraz vždy komprimován! Čím více komprimujeme a pře-ukládáme, tím větší úbytek informací / horší finální kvalita bude. Roli zde hraje barevná hloubka. JPG je pouze 24-bitový(8-bit / kanál: R, G, B; tedy 8 + 8 + 8) s rozsahem cca 16,777 mil odstínů. To sice často stačí ALE… Při kompresi dochází mj. k tzv: posterizaci, což je jev, kdy v určité barevné škále prostě „dojde“ barva. Platí to zejména pro tonálně bohaté části snímku – typicky nebe, moře, tráva ale také třeba pleťovka. Problém může nastat též během převodu do šedých tónu (B&W). Přechod (gradient) mezi jednotlivými odstíny pak nebude plynulý ale “skokový” a celkový dojem z obrazu to nepříjemně ruší. 

RAW (raw = surový, nezpracovaný)

Jde o soubor nezpracovaný, obsahující však maximální možné množství dat. V podstatě hovoříme o digitálním negativu. Fakticky se tedy nejedná o fotografii jako takovou ale pouze o binární soubor dat (jedničky a nuly), z nichž teprve musíme fotografii vytvořit.

Mezi jasnou výhodu RAW formátu patří maximum obrazových informací a tím i velké možnosti následného zpracování – “vyvolání” fotografie. U RAW formátu lze například velice efektivně upravovat jas a kontrast, definovat bílý bod, eliminovat obrazový šum doostřovat a mnoho dalšího. V praxi to znamená, že RAW umožňuje skvěle korigovat přepaly a podpaly, měnit barevný nádech, provádět nedestruktivní úpravy redukce obrazového šumu. A co je hlavní, vše bezeztrátově.

RAW běžně pracuje s 11 až 12-bitovou hloubkou (někdy až 14bit – dle A/D převodníku ve fotoaparátu). Při rozumném zpracování to znamená obrovský gamut – přes 68 mld. barevných odstínů (12-bitové zpracování).

Nevýhody RAW formátu:

  • velké datové objemy (RAW soubor je řádově 5-10x větší než JPG): V praxi to znamená nutnost větších a rychlejších paměťových karet, externích HDD ale také pomalejší sériové snímání (poznáte při zapisování dat na kartu).

  • neumí jej zobrazit běžné prohlížeče: vyžaduje speciální nebo více sofistikovaný SW pro “vyvolání” – RAW Convertor / Camera RAW, Nikon Capture, Zoner Photo Studio, Adobe Photoshop, Adobe Lightroom, Capture One.

  • není pro sdílení na internetu ani sociálních sítí (Facebook, Google+, Instagram), je příliš velký na posílání emailem. Laik si s ním tak či tak většinou nebude vědět rady.

  • neexistuje RAW standard: Každý výrobce má vlastní raw (Canon *.CRW / *.CR2; Nikon *.NEF; Olympus*.ORF; Panasonic *.RAW atd.). Až teprve Adobe prosazuje v posledních letech DNG (digital negative) formát, pokus o standardizaci RAWů.

  • vyžaduje určitou úroveň zkušeností, know-how.

Kvalita (komprese) obrazu

Komprese nám doslova žere barvy. Nicméně dobře exponovaný a zpracovaný snímek v JPG lze dobře využít pro všechny běžné účely, vč tisku. Důležité je využívat techniku na maximum, fotit do vysokého rozlišení a současně u fotoaparátu používat pokud možno co nejmenší obrazovou kompresi. Fotografie s rozlišením například 18 MPix a maximální kvalitou (minimální kompresí) sice bude mít datový objem okolo 10 MB ale bude obsahovat dostatek obrazových dat – v rámci svého formátu, samozřejmě. Komprese, neboli kvalita JPG snímku je většinou rozdělena na 2-3 stupně: Fine/Nejlepší – Standard/Střední – Basic/Základní (fotoaparáty značky Nikon). Pozor, JPG fotografie jsou vždy komprimovány – a to i tehdy, máte-li nastavenou nejvyšší (100%) kvalitu.  

Závěrem

Takže do čeho tedy fotit? Odpověď je prostá: Chcete-li z fotoaparátu dostat již hotový snímek, který už nehodláte dál upravovat či jakkoli řešit, pak postačí bohatě JPG. Stejně tak pro běžné dokumentární a “dovolenkové” snímky nebo malé fotografie (10x15cm) do rodinného alba, bude JPG naprosto dostačující. V takových případech dostanete relativně hodně muziky za málo peněz. U fotografií, určených primárně pro web (osobní stránky, galerie, sociální sítě) je JPG také vcelku logickou volbou. I když zrovna zde stojí RAW minimálně za zvážení – zejména pokud jde o snímky do portfolia.

Na straně druhé, snímky, které pro nás mají zvláštní význam – ať už z ekonomického či osobního hlediska (komerční zakázky, výjimečné okamžiky a místa) – se vyplatí fotit do RAW formátu. To samé platí též u fotografií, které hodláme dále upravovat, retušovat atd. RAW je zkrátka ideálním prostředkem pro úpravu fotografií (potažmo přípravu k velkoformátovému tisku). Výhodou pokročilých digitálních fotoaparátů je možnost záznamu buď do RAW nebo do JPG ale i do obou formátů najednou (RAW+JPG). Pak máte k dispozici každý snímek v obou verzích.